Pálenka je ušlechtilou lihovinou, která vzniká destilací zkvašeného ovoce nebo jiných plodů. Ovocná pálenka se vyznačuje typickým aroma a chutí použitého ovoce. Poctivá ovocná pálenka se vyrábí výhradně z ovoce bez příměsi jakýchkoliv dochucovadel a chemie, čímž vzniká typicky přírodní produkt. Právě tato „přírodnost“ dělá z pálenky tak vyhledávaný nápoj. Jednou z nejznámějších pálenek je tradiční moravská slivovice vyráběná z vyzrálých švestek.
Základem pálenky je rmut, což je hmota vzniklá mletím ovoce. Poté se rmut destiluje a vzniká takzvaný surový destilát, který se další destilací upravuje na finální pálenku. Pálenku je nejvhodnější skladovat v dřevěných (nejlépe dubových) soudcích, kde zraje, zjemňuje se její chuť a přejímá látky obsažené ve dřevě. Doba, po kterou by mělo probíhat zrání je minimálně šest měsíců. Za ideální obsah alkoholu se považuje 50 %. Jeho vyšším obsahem trpí chuť a vůně lihoviny.
Mezi nejznámější ovocné destiláty patří:
slivovice – vyrobená ze švestek, slív nebo blum
jabkovice – vyrobená z jablek
meruňkovice – vyrobená z plodů meruněk
hruškovice – vyrobená z hrušek
višňovice – vyrobená z višní
vínovice – vyrobená z čerstvých vinných hroznů, v jižních zemích a na Balkáně zvaná Rakie
oskerušovice – vyrobená z plodů oskeruše
jeřabinka – vyrobená z bobulí jeřabin
borovička – vyrobená z jalovčinek
Pálenka na celém světě má mnoho podob. Nejznámější jsou pravděpodobně whisky a vodka, což jsou pálenky obilné. Destilát z vína se nazývá koňakem, případně brandy pokud je vyráběn mimo oblast Cognac ve Francii. Rum je výráběn destilací cukrové třtiny a jeho česká odnož tuzemák je vyroben studenou cestou z lihu většinou bramborového a tresti. Kvůli tomuto způsoby přípravy nesplňuje požadavky na rum, proto došlo po vstupu České republiky do Evropské unie k jeho přejmenování.
Svoji popularitu po letech opět získává medovina, která má na našem území dlouhou tradici. V dnešní době vznikají i různé další netradiční produkty jako pivní pálenka.